Nechal ho vystavět někdy po r. 1560 Matouš Marber (první zmínka o domě v r. 1574), do dnešního rozsahu ho nechal r. 1629 přestavět správce Říšské kanceláře Gerhard Ostrmayer. V jádru je renesanční, dvoupatrová fasáda pochází z vrcholného baroka. Upravován byl Eleonorou kněžnou z Thurnu a Taxisu pro ženský spolek. Kolem roku 1726 vznikla bohatě zdobená fasáda (pozorný divák si všimne slepých oken).
A právě při vizitaci toho roku je zmiňován šenk. Ve středu domu je domovní znamení, polychromovaný reliéf se svatým Lukášem (patron lékařů a umělců), který předvádí Panně Marii její obraz. Proto se domu říkávalo U svatého Lukáše. Jinak se mu říkalo U Černého orla i jinak. Jméno U Černého vola vzniklo nejspíš zkomolením, písařskou chybou, někdy v minulém století. Na pohlednici vpravo z r. 1905 na zdejším místě provozoval restauraci pan Brinda. Nabízel smíchovské pivo, plzeňský Prazdroj, víno a kulečník. Pivnice, jak ji známe dnes, byla otevřena v roce 1965, jeden zdroj uvádí o rok dříve. Hostinec U Černého vola finančně podporuje Školu Jaroslava Ježka – školu pro zrakově postižené děti a mládež.
