Abychom pomohli zachovat český zvyk "skočit pro pivo", od začátku čepujeme pivo "přes ulici" se slevou. Nechceme však, aby pití piva bylo pouze konzumní záležitostí, proto usilujeme též o pivní osvětu, především rozpoznávání chuťových kvalit a souvislosti s výrobními postupy. Snažíme se seznamovat zákazníky s bohatstvím nabídky českých pivovarů, samozřejmě jen těch, které vyrábějí pivo poctivě. To
vyžaduje především klasické zrání v ležáckém sklepě, kde dochází k přirozenému sycení kvasným oxidem uhličitým. Výjimkou jsou občasné degustační akce, kdy je naopak přítomnost takového výrobku žádoucí kvůli porovnání s poctivými pivy především z malých pivovarů. Historie
Dům čp. 150 v klatovské ulici V Alejích (dnes Dobrovského) byl přistavěn k městským hradbám na místě zasypaného příkopu v prvních letech 20. Je známo, že zde asi do roku 1930 byl hostinec U Senftů, pak sloužil pouze k obytným účelům. V roce 1987 jej ve velmi zanedbaném stavu koupili manželé Ing. Petr a Eva Pavlasovi a v následujícím roce byla zahájena rozsáhlá modernizace. Po pádu komunismu bylo rozhodnuto o obnovení pivnice v přízemních prostorách. První sud byl naražen v polovině srpna 1991 ještě ve velmi skromných podmínkách. Vylepšování provozovny bylo postupné, za zmínku stojí skutečnost, že od konce roku 2001 je zde větrací systém doplněn o tepelné čerpadlo typu vzduch-vzduch. Do roku 1993 se čepovalo pouze plzeňské pivo (10% a Prazdroj 12%), později též Kozel 10%. V letech 1994-6 byl se sortimentem upraven i název na "Plzeňská a protivínská pivnice Petra Pavlase". Přetrvávající nespokojenost s kvalitou a chutí desítky z Plzně (Gambrinus) vedly nejprve k její náhradě desítkou Prazdroj a posléze k úplnému přerušení jakékoli spolupráce s firmou Plzeňský Prazdroj. Výčepní zařízení bylo rozšířeno nejprve na šest a v roce 2001 na osm pivních kohoutů. Název pivního studia i ulice připomíná významného českého buditele a vědce Josefa Dobrovského, který v Klatovech studoval a na sklonku života pobýval v nedalekých Chudenicích jako host šlechtického rodu Czernínů. Přezdívku Modrý abbé si vysloužil díky své zálibě v modré barvě.
