07/10/2026
INSPIRACE PRO ČESKOU TŘEBOVOU, ČÁST TŘETÍ: MOHLA BY SE ČESKÁ TŘEBOVÁ INSPIROVAT BŘECLAVÍ?
🚾 Veřejné toalety jsou jednou z těch věcí, které člověk začne řešit především ve chvíli, kdy je potřebuje. Břeclav nyní přichází s poměrně jednoduchým řešením – místo budování dalších samostatných veřejných WC se domluvila s místními podnikateli. Jejich toalety mohou zdarma využívat i lidé, kteří nejsou zákazníky daného podniku. Podobný systém by přitom mohl být inspirací také pro Českou Třebovou.
Břeclav od začátku října spustila projekt s názvem WC Gratis. Jeho princip je jednoduchý. Město se domluví s restaurací🍲, kavárnou ☕️nebo jiným podnikem, který zpřístupní své toalety veřejnosti. Za to provozovatel dostává od města finanční příspěvek.💶
Prvním zapojeným podnikem je Kavárna & Bistro Karma☕️ v ulici 17. listopadu, která leží na frekventované trase mezi vlakovým nádražím a centrem města. Toaletu zde může využít kdokoliv, a to v otevírací době kavárny. Podnik je označený speciální samolepkou projektu WC Gratis.
24 tisíc korun ročně za jednu toaletu
Břeclav za tuto službu provozovateli přispívá 2 000 korun měsíčně. Ročně tedy město za jednu zapojenou provozovnu zaplatí 24 000 korun.💰
Podle radnice má příspěvek pokrýt náklady spojené s provozem toalet – například spotřebu vody a energií, hygienické potřeby nebo úklid. Město zároveň počítá s tím, že se do projektu mohou postupně zapojovat další provozovny.
Pokud by se například zapojilo pět podniků, představoval by příspěvek při současné výši 120 tisíc korun ročně.
Břeclav se inspirovala ve Znojmě
Nejde přitom o úplně nový nápad. Břeclav se inspirovala Znojmem, kde podobný projekt funguje už od roku 2025.
Právě zkušenosti ze Znojma ukazují, že veřejně dostupné toalety nemusí být nutně pouze záležitostí městských budov. Radnice může využít existující zázemí místních podniků a zároveň jim kompenzovat část nákladů.
A co Česká Třebová?
Podobná otázka se nabízí také v České Třebové.
Město vlastní veřejné toalety například na Novém náměstí 🏢.Ty mají pro obyvatele i návštěvníky města svůj význam, zároveň se ale čas od času objevují připomínky k jejich stavu. V některých obdobích nemusí být jejich čistota nebo celkový stav takový, jaký by si lidé od veřejného zařízení představovali.
Právě tady se proto nabízí otázka, zda by Česká Třebová nemohla vedle současných veřejných toalet hledat také jiné možnosti.
Nemuselo by přitom jít o jejich rušení. Naopak. Stávající veřejné WC by mohlo zůstat zachováno a město by mohlo jeho síť doplnit prostřednictvím spolupráce s místními podnikateli.
Restaurace jako součást veřejné infrastruktury?
Představme si například situaci v centru města. Člověk přijede vlakem🚂,jde přes centrum, nakupuje🛍️ nebo vyřizuje své záležitosti a potřebuje toaletu. Nemusí přitom nutně hledat konkrétní veřejné WC.
Pokud by v centru bylo několik restaurací, kaváren nebo dalších provozoven zapojených do podobného programu, stačilo by jednoduché a dobře viditelné označení.🚾🚹🚺
Člověk by věděl, že právě zde může toaletu bezplatně využít i bez konzumace.
Provozovatel by za tuto službu dostával od města předem stanovený příspěvek. Ten by mohl pokrýt část nákladů na vodu, energie, úklid a hygienické potřeby.
Kolik by to stálo Českou Třebovou?
Právě zde je břeclavský model zajímavý i z ekonomického pohledu.
Při současném nastavení v Břeclavi představuje jedna zapojená provozovna náklad 24 tisíc korun ročně.
Česká Třebová by samozřejmě nemusela použít stejnou částku. Mohla by si nastavit vlastní podmínky podle místních možností a zkušeností.
Pro představu – pokud by se zapojilo pět provozoven, při břeclavské sazbě by roční náklad činil 120 tisíc korun. Za deset provozoven by šlo o 240 tisíc korun.
Výsledkem by ale byla síť veřejně dostupných toalet rozmístěných po městě, nikoliv pouze jedno či několik málo samostatných zařízení.
Pomohla by i jasná pravidla
Podobný systém by samozřejmě potřeboval jasná pravidla.
Stanovit by bylo možné například minimální otevírací dobu, požadavky na čistotu, způsob označení provozovny nebo podmínky, za kterých může město spolupráci ukončit.
Důležité by bylo také vybrat především podniky na místech, kde je skutečně velký pohyb lidí – například v centru, v okolí náměstí, nádraží nebo dalších frekventovaných míst.
Břeclav jako inspirace?
Břeclavský projekt ukazuje, že i poměrně jednoduchý problém městského života lze řešit spoluprací radnice a místních podnikatelů.
Česká Třebová samozřejmě není Břeclav a není nutné její řešení automaticky kopírovat.
Může se ale inspirovat.
Vedle současných veřejných toalet na Novém náměstí by tak časem mohla vzniknout síť dalších míst, kde by si lidé mohli bezplatně odskočit. Pro město by šlo o předem známý náklad a pro místní podnikatele o kompenzaci části nákladů spojených s otevřením jejich zázemí veřejnosti.
Ondřej Vavřín
Administrátor
