23/11/2025
Aktuálně se na vás určitě z každé strany hrnou fotky nádherných zimních panoramat a skiareály se předhánějí, kdo vyrobil větší hromadu sněhu a kdo dříve zahájí nebo už dokonce zahájil provoz. A jak to vypadá se sjezdovkami na Malinovce v Bedřichově? Asi nějak takhle.
Nic. Nula. Prázdno. Nicota.
Kdysi to bývalo středisko, kde bylo jedno z prvních zasněžování v ČR, jezdilo se od Weberu až po Liaz, u kravína Pechy s Ondrou na RBčku skákali přes rolbu a kluci z Pomi a Ollieshopu ladili hned pod tím snowpark. Středisko, které těžilo z obrovské ubytovací kapacity Bedřichova, kde stačilo vzít lyže na ramena a jít se hned klouzat. Středisko, kde se naučily lyžovat celé generace dětí a svým profilem sjezdovek uspokojilo valnou většinu lidí hodující zimním radovánkám.
Pak ale přišla stagnace. Série ne zrovna dobrých rozhodnutí na všech stranách a za ta léta to doklouzalo to až do tohoto obrazu - Malinovka tak, jak ji znáte, letos svá kola vleků už asi neroztočí. Pro Bedřichov to je obrovská ostuda, nezvednutá hozená rukavice a desrespekt k našim předkům, kteří tohle všechno vybudovali - především pak k panu Vokatému - velká čest jeho památce.
Množí se nám dotazy, jestli i přes nepřízeň Bufík otevřeme. Pravdu říct, tak nevíme, jak se situací pořád naložit. Strašně se to všechno v nás pere a mysleli jsme si, že nic horšího, než covid nás už potkat nemůže. Mýlili jsme se.
Pokud počasí dopřeje a zima bude vypadat tak, jak by měla vypadat, tak bychom rádi otevřeli aspoň na vánoční svátky a Silvestr. Co bude ale dál v lednu zatím nevíme, bohužel máme za ta léta vyzkoušeno, že jakmile nejedou vleky, tak pro nás provoz nedává smysl. Ale budeme vás informovat.
Není všem dnům konec a naděje umírá poslední, ale jsme v tomto ohledu spíše skeptičtí. Jak se říká - když něco končí, tak i něco nového začíná. Po těžko uvěřitelných 26 letech provozu bychom se konečně mohli podívat do zasněžených Jizerek, které vlastně ani pořádně neznáme, mohli se více věnovat rodině, vyzkoušet třeba ty běžky a nebo si jít taky konečně zalyžovat.
Ale víte co? Nás to v té dřevěné boudě s kamny na dřevo a odérem ze svařáku a parků stejně baví pořád nejvíc.
Držte nám palce, zdraví Dostálovi.
