Pestrá nabídka domácích limonád, ultra prémiových značek rumů i vín. Navrácená legenda
Legenda je epický útvar, obsahující vypravování bez nároku na historickou přesnost. To však není případ znovuobnovené legendy Excelsioru. Legenda, aniž by si kladla právo na historickou přesnost, není tady výmyslem. Kontinuálně navazuje na nedaleký prostor, v němž na přelomu 60. let fenomén hospody vrcholil. Ta
hle hospoda žila vlastním, ničím a nikým nerušeným životem, kde čas ubíhal zleva doprava jen podle hodinového ciferníku. Politika nepolitika, bolševik nebolševik. Za rohem pod Nuselskými schody vytvářel svá uměnovědná teoretická kouzla s výtvarným bytím Jiří Padrta, posléze za asistence vystudovaného kunsthistorika, avšak hlavně básníka Ivana Martina Jirouse., který se se svojí ženou Věrou v jeho suterénním přístěnku zabydleli. Do Excelsioru byla to z onoho brlohu chůzí minuta, dvě, tři, podle předchozího nočního reje. Milovali jsme tu lokalitu s pomuchlanými odpadkovými koši, oprýskanými omítkami na kdysi velebných měšťanských domech se stále ochcávanějšími rohy tehdejší zchudlosti. Až sem, do vinohradsko-nuselského privatisima províval duch Franze Kafky, tenkrát. S intelektuálními osobnostmi té doby, avšak i se všemi ostatními dělňasi, řemeslníky, úředníky i povaleči, v neposlední řadě režimu nepohodlnými muzikanty, milovali jsme chvíle, kdy se krásně řečená myšlenka v záplavě skoků do řeči rozplynula jak pěna na zteplalé desítce. V realitě posuďte, zda je možné na tuhle oživlou legendu navázat. Alespoň něčím. Atmosférou! Neburanskou noblesou!
